Historie sboru

Dovolte ,   abychom Vám stroze přiblížili historii hasičského sboru ve Frýdlantu. První zmínka o organizování a počínání si při případném ohni se datuje již od roku 1755,  kdy byl vydán řád ,  který ukládal občanům jak si počínat a pomáhat při ohni a jeho předcházení . V té době bylo město rozděleno do tří částí a to na část vnitřní , dolní a horní. Byly rozděleny funkce mezi obyvatele ,  kteří při ohni řídili zásahové práce . v lednu roku 1853 došlo k velkému plošnému požáru kdy shořelo mnoho budov , provozoven a dalších objektů . V témže roce byl dán podnět , aby se ze spolku tělovýchovně hasičského utvořil samostatný spolek hasičský .

Hasičský spolek byl utvořen až 22.XI.1868 kdy byla ustavující schůze a rozděleny funkce .  Tento spolek byl čistě německý a čítal 145 mužů. Roku 1869 byl ve firmě Wilhelma Siegmunda založen hasičský sbor o síle 35 mužů .  K dispozici měli 2 stříkačky , 2 hydranty a potřebné jednoduché hasební prostředky . V roce 1876 byl založen hasičský sbor ve Větrově čítající 135 aktivních a 52 přispívajících členů . Ve dvou zbrojnicích stály v pohotovosti 2 kompletní vrhací stříkačky , 2 pyramidové žebříky a 7 lezeckých žebříků . Dobrovolný hasičský sbor firmy Rollfs & Cie. ve Frýdlantu byl založen roku 1884 . Čítal 1 lezecké družstvo , 1 družstvo hasičů , 1 družstvo obsluhovatelů hydrantů , 1 sanitní oddíl ( 4 muži ) a 3 trubači - celkem 73 aktivních členů a 6 členů v záloze . Jednotka měla k dispozici 2 stabilní parní stříkačky pracující s tlakem páry 6 atmosfér a výkonem čerpadel 1.500 l/min a 700 l/min , 34 nadzemních hydrantů po celém areálu továrny opatřených rozvodem o světlosti 150 mm , 20 vnitřních hydrantů napájených z nádrže , obsahující 30.000 litrů , hadice pro hydranty v délce 1.780 m , 37 ručních hasicích přístrojů ( 14 chemických , 23 mechanických ) a 12 železných žebříků připevněných pevně k budovám . V roce 1895 byla požární bezpečnost ve městě posílena založením sboru ve firmě Textilwerke Mautner, A.-G. Sbor měl 35 mužů , 1 ruční tlakovou stříkačku , 1 pyramidový žebřík , 6 hákových žebříků a 2 nadzemní hydranty

Počet členů v jednotlivých letech:

 

1868

145

1888

163

1908

220

1869

120

1889

168

1909

227

1870

113

1890

183

1910

230

1871

115

1891

193

1911

232

1872

115

1892

189

1912

227

1873

123

1893

188

1913

227

1874

132

1894

186

1914

221

1875

123

1895

215

1915

217

1876

112

1896

222

1916

218

1877

120

1897

212

1917

207

1878

120

1898

211

1918

200

1879

113

1899

220

1919

226

1880

122

1900

208

1920

395

1881

149

1901

209

1921

399

1882

128

1902

229

1922

391

1883

128

1903

225

1923

405

1884

134

1904

234

1924

416

1885

139

1905

231

1925

443

1886

170

1906

226

1926

465

1887

173

1907

222

1927

468

 

 

V roce 1928 měl sbor 468 členů

V roce 2014 má náš sbor 101 členů

Členy hasičského sboru byli i lékaři, kteří zajišťovali samaritánskou službu . Ve zbrojnici měli jednu skříň s léky pro první pomoc , 10 samaritánských brašen , 2 nosítka , 1 pojízdné nosítka , v zimě vybavená lyžinami , 2 záchranné vozy , z toho jeden na kolech opatřených gumou . Německý hasičský sbor zde působil až do roku 1945 .Rok 1945 byl historickým mezníkem v našem státu . V květnu byla osvobozena naše republika a tím začal nový život pro celou naši vlast. Ihned po osvobození se začaly obsazovat našimi občany pohraniční oblasti a tím i hospodářská i politická správa . Mezi jinými , kteří přišli do našeho města byl i bratr Josef Kozman , který byl hlavním iniciátorem ustavení českého hasičského sboru .V místní tiskárně byl vytištěn letáček , který vyzýval každého Čecha , aby se stal hasičem. Ustavující schůze českého hasičského sboru byla dne 16.8.1945 v prostorách hotelu Lejsek na Masarykově náměstí ( dnešní Bílý Kůň). Schůzi zahájil okresní velitel a velitel sboru Josef Kozman uvítáním přítomných 44 bratrů a sester a zdůraznil radostnou událost , že ustavuje český hasičský sbor ve Frýdlantu tj. v místě kde dosud nebyl (byl zde pouze německý).

 

Po úvodním projevu bylo přistoupeno k volbě výboru HS.

 

Velitel sboru                         br. Josef Kozman

I.zástupce velitele                br. Julius Kouba

II.zástupce velitele               br. Karel Hartman

Jednatel                                br. Jan Černý

Pokladník                               br. Miroslav Pech

Vzdělavatel                           br. František Sojka

Organ.zpravodaj                  br. František Jankuj

Samaritánský referent          br. Antonín Zadák

Zbrojmistr                              br. Josef Flouma

Strojmistr                               br. Josef Bursa

Řidič                                       br. František Berka

Řidič                                       br. Ludvík Hrubý

Řidič                                       br. Stanislav Kuďousek

Řidič automechanik                br. Josef Kozák

Řidič automechanik                br. Otto Pavlík

Členové výboru                     ses. Libuše Popelková

                                              br. Josef Severa

                                               br. Jan Bednář

 

Při té příležitosti představil br.Kozman br. Bedřicha Mráckého bývalého vedoucího katastru ČZHJ , který bude pracovat na okresní HJ jako jednatel . Na to se ustavil den cvičební a to každý čtvrtek v 19.00 hod. Toliko z prvního zápisu . Pro zdařilý nábor aktivních členů bylo již 28.10.1945 provedeno veřejné cvičení na náměstí za účasti 34 mužů a 8 žen . Cvičení bylo provedeno na budovu lékárny a drogérie za použití tehdejší dostupné techniky jež zde byla z válečné doby . V roce 1950 zde byl uspořádán 4. okresní sjezd hasičstva v rámci pětiletého trvání českého HS. Tato oslava byla jedna z největších a dosud nebyla překonána . Veřejné cvičení se konalo na tehdejším sokolském hřišti. Financování sboru bylo ze státních prostředků , které byly omezené a tak došlo k náboru přispívajících členů , organizací a firem . Takže v roce 1948 to bylo 147 přispívajících , kteří přispěli částkou 24 000 Kč. v roce 1949 stav přispívajících klesl na 112 . Vlivem znárodňovacího procesu byl tento trend pozastaven a další financování sboru bylo z prostředků MěNV a z brigádnické a podobné činnosti .Podíváme-li se na obsazení vedoucích funkcí našeho sboru za uplynulá léta uvidíme , že se v těchto funkcích časté změny nekonaly , což mělo příznivý vliv na činnost sboru . V roce 1946 byla zřízena funkce starosty sboru do které byl zvolen p.František Škoda dále pak tuto funkci zastávali p.František Jankuj, Ladislav Beran , Jan Bednář , Karel Hartman, Jiří Bednář a nyní pracuje ve funkci starosty p.Miloslav Černý .Ve velitelských funkcích to byli p.Josef Kozman , Karel Hartman, Ludvík Hrubý , který tuto funkci vykonával až do svého důchodu v r.1969. Po té převzal funkci velitele p.Václav Novák pak Jiří Janovský ,Zdeněk Němec v součastné době je ve funkci velitele opět pan Jiří Janovský .Ve funkci jednatelů se vystřídali p.Jan Černý , Josef Kokta , Zdeněk Němec , Jiří Zoufalý a nyní tuto funkci vykonává sl.Eva Šperlová . Ve funkci pokladníků to byli p.Miroslav Pech , Ladislav Beran , Josef Louda , p.Josef Kokta nejst. a nyní je ve funkci pokladníka pí.Miluše Koktová.

 

Schůzová činnost se v začátcích konala různě po hostincích , až do roku 1950 kdy byl sboru přidělen dům č.11 v Kostelní ulici , který se upravil na společenskou místnost a obytné prostory .Tento byt byl přidělen jednateli sboru p.Koktovi. V roce 1954 byla hudební školou uvolněna budova č.p. 383 na Hrnčířském náměstí . Zde byl zřízen Okresní výbor hasičstva , prostory pro sbor a v patře byt pro jednatele sboru. Budova byla výhodná , neboť sousedila s hasičskou zbrojnicí .V roce 1960 byl upraven přístavek ateliéru na klubovnu , která sloužila sboru až do ledna 1987 kdy se sbor trvale přestěhoval do nové hasičské zbrojnice . Vystrojování sboru se provádělo různě. Nejprve v roce 1945 měl sbor jen modré plátěné uniformy s funkčním označením . V roce 1950 byla zakoupena látka na služební uniformy , které ušil krejčí pan Kokta .Velitel sboru pan Kozman zakoupil v Praze kožené holínky , které se nosily k rajtkovému střihu kalhot. Po roce 1960 se již vystrojování sboru organizovalo přes výzbrojnu v Praze a později pak v Ústí nad Labem . I v posledních letech se vystrojování sboru organizuje přes výzbrojnu požární ochrany v Liberci.

 

A nyní k budovám hasičských zbrojnic … .

 

V roce 1945 byla hasičská zbrojnice na Hrnčířském náměstí , která byla zasažena při bombardování Frýdlantu. Další menší zbrojnice byla u nynějšího zimního stadionu a další malá zbrojnice byla v prostoru trafostanice v Kodešově ulici . Polorozbořená hasičská zbrojnice byla v roce 1945 během tří týdnů opravena a to německými občany , kteří byli později odsunuti . Sušárna hadic se přistavovala v roce 1952 našimi členy za odborné pomoci tehdejšího okresního stavebního podniku. Tato hasičská zbrojnice sloužila sboru až do roku 1987 , kdy se veškerá požární technika přestěhovala do nové hasičské zbrojnice . Ta se začala stavět v roce 1972 I.etapou a to garážemi v akci Z a byla skončena v roce 1975 .II.etapa výstavby byla započata v roce 1976 a to výstavbou kotelny , sušící věže s mycím boxem rovněž v akci Z a byla dokončena v roce 1978. Teprve až v roce 1985 po dlouhých jednáních bylo započato s výstavbou III.etapy a to správní budovou se šatnami , klubovnami , koupelnami , společenským sálem a bytem. Tato etapa byla budována rovněž v akci Z za vydatné pomoci závodů našeho města , MěNV a členů našeho sboru. Výstavba byla dokončena v lednu 1987.

 

Velmi důležitou úlohu v represní činnosti hraje požární technika . V roce 1945 byl k dispozici po německém sboru vůz Mercedes dále vůz Dodge pro samaritánské účely , neboť hasiči v té době zajišťovali odvoz raněných a nemocných do zdejší nemocnice .Dále parní stříkačka dva dřevěné výsuvné žebříky : jeden dvoukolový a jeden čtyřkolový pro koňské spřežení , u něhož byla později provedena úprava pro možnost tažení žebříku za motorovým vozidlem.Dále zde byl vůz Steyer . V roce 1950 byl zakoupen městským národním výborem vůz Jeep , jež byl v roce 1958 prodán . V roce 1952 jsme obdrželi další vůz Tatra 805 , jenž byl později předán HS Boleslav . Dále zde byla krátkou dobu starší cisterna Praga RN .V roce 1963 jsme obdrželi vůz AS 16 - Praga RN , který byl později předán HS Větrov. Tento vůz je jako nejstarší provozuschopné vozidlo opět v naší zbrojnici jako rarita .V roce 1963 nám byla přidělena cisterna CAS 16 - Š 706 RTH . V roce 1973 byl MěNV zakoupen kropicí vůz AKV 16 - Š 706 , který byl v roce 1994 prodán HS Višňová . V roce 1974 byla zakoupena plachta pro skluz , roku 1975 byl zakoupen velitelský vůz GAZ .V roce 1976 nám byl přidělen z OVPU Liberec žebřík AZ 25 - S 4001. Rok na to nám byl přidělen speciální vůz DVS 12 - AVIA 30. V roce 1982 další hasičský vůz tentokráte AS 16 IFA a v roce 1985 cisterna CAS 25 - Š 706 RTHP , který byl v roce 1999 nově nastříkán. Jako poslední speciální vůz jsme obdrželi v roce 1988 CAS 32 - T 815. Dále byl sbor vybaven dýchací technikou typu SATURN za nevyhovující přístroje CHIRANA 146. V 80. letech jsme byli vybaveni osvětlovacím agregátem BLA 3 a odsavačem kouře VTA 60. Zmíníme-li se o požárních stříkačkách,tak zde v roce 1945 byla PS 8 DKW a stříkačka Stratílek. Později tyto byly nahrazeny stříkačkami PS 8 A PPS 8.V roce 1967 jsme obdrželi stříkačku PPS 12 ,která byla později předána do HS Větrov .

Samostatnou kapitolu tvoří represe :

Jelikož nelze vyjmenovat všechny požáry , vzpomeňme několik velkých . Začněme rokem 1947 velkým požárem lesa a rašelinových polí na Jizerce , další velký požár části Hejnic , kde vyhořelo několik domů. V roce 1949 požár Fryby. Koncem 40. let a počátkem 50. let to byla velká série úmyslně založených požárů kdy se vyjíždělo i několikrát za den. Dále 4 požáry v TIBĚ v letech 1950,1959,1972,1973. V roce 1962 tři požáry v INTERIÉRU , velký požár TOTEXU v roce 1963 požár v kamenolomu Větrov v roce 1964 státní statek Frýdlant. Jeden z největších v roce 1968 požár PČP Raspenava dále v roce 1977 budova bývalé papírny ve Frýdlantu . Dále byl náš sbor přizván k požáru Mlýna v Liberci a k likvidaci požáru skladu n.p.Velveta Varnsdorf. V roce 1982 se hasil požár Zemědělské školy ve Frýdlantu a v prosinci téhož roku požár výrobní haly a výdejny Autobrzdy Hejnice . Dále to byly likvidace požárů odchovny býků - státní statek Kunratice , skladovací prostory státního statku Černousy , požár kostela Svaté Heleny v Krásném Lese , kravín statku Krásný Les , kino ve Frýdlantu (1993) , rozsáhlý lesní požár v okolí Smrku . Za poslední období to jsou požáry Lesního učiliště v Hejnicích , požár restaurace Koruna ve Frýdlantu , kravín v Bílém Potoku , stoh v Dětřichově , restaurace Ořešník v Hejnicích , drogérie Duha ve Frýdlantu , stoh v Kunraticích a stodola v Bulovce . Dále je to spousta jiných zásahů počínaje dopravními nehodami až po technické pomoci . Největší katastrofou pro Frýdlantsko byla povodeň v roce 1958 , kde se pod zámkem u jezu zřítila do rozvodněné Smědé lokomotiva se služebním vozem.

Samotnou kapitolou je soutěžní činnost:

Ta má v našem sboru dlouholetou tradici . Již ve 40. letech se členové a členky zúčastňovali při různých příležitostech soutěží např. sjezd hasičstva v Jičíně a pod.  Od 60. let se pravidelně konaly okrskové a okresní soutěže ,  kterých se zúčastňovala družstva našeho sboru . V 70. letech se začaly ve větší míře pořádat různé pohárové soutěže , ve kterých naše soutěžní družstva dosahovala velmi dobrých výsledků . Od roku 1981 se pořádá pohárová soutěž O putovní pohár MěÚ Frýdlant a od roku 1990 je to zároveň memoriál našeho zakládajícího člena p.Karla Hartmana . Pro zlepšení mobilnosti našich soutěžních družstev a zájezdové činnosti byl začátkem roku 1995 zakoupen malý autobus zn. IKARUS. Tento byl v průběhu roku téměř celý rekonstruován . Největší zásluhu na jeho opravě má celé soutěžní družstvo a p.Josef Kokta ml. , který je garážmistrem . Výchova nové generace hasičů má v našem sboru rovněž dlouholetou tradici . Družstva mládeže v našem sboru působí již od počátku 50. let . jejich činnost byla soustředěna na získávání praktických a teoretických znalostí v PO . V soutěžích naše mládež dosahovala velmi dobrých výsledků . Největšího úspěchu dosáhli v tehdejší době naši starší žáci pod vedením pana Kokty ml. , kdy postoupili ve své kategorii až do republikového kola , které se konalo v Havlíčkově Brodu . Zde se naši žáci umístili na 4.místě . Nelze se nezmínit o práci žen v našem sboru . Naše ženy hrály ve sboru vždy velice důležitou úlohu . Ve 40. letech pracovaly u sboru jako samaritánky . Pravidelně se zapojovaly do všech činností , které se ve sboru děly . Spolu s muži se zúčastňují pohárových a jiných soutěží , ve kterých získávají většinou přední místa.  Za jejich obětavou práci ve sboru patří našim ženám vřelý dík .  V roce 1996 byla založena nová soutěž v požárním útoku , která se nazývá ,,Superpohár“ . Tato soutěž je pořádána ve čtyřech okresech a má osm soutěží , které jsou bodově hodnoceny od prvního do desátého místa . Hodnocení družstev se sčítá a kdo má nejvíce bodů , vyhrává. Náš sbor se účastní tohoto seriálu soutěží a je zároveň jedním z pořadatelů .  V roce 1996 až 1998 se muži z Frýdlantu umístili na prvním místě a v roce 1999 na druhém místě.

Podíváme - li se na svoji kulturní a zájmovou činnost  zjistíme , že byla též velice bohatá . Konaly se pravidelně hasičské bály . První hasičský bál byl již v roce 1946 . Tyto bály pokračují až do dnešních dnů . Pro členy se konaly různé zájezdy a organizované dovolené . Například v 50. letech to byl zájezd do Karlových Varů a do Aše . V letech 1968 a 1975 to byly dovolené ve Vysokých Tatrách, dále v roce 1968 zájezd do Lipska , v roce 1971 zájezd na Domažlické slavnosti a několikrát byl zájezd na Flóru Olomouc . Další zájezdy byly uskutečněny do pražských divadel včetně Národního . Také byla uskutečněna v roce 1970 dovolená v Polsku v Mezizdrojích a v roce 1982 další dovolená na Zemplínske Šíravě .

Koncem 80. let náš sbor navázal družební styk s hasičským sborem z Nieder-Seifersdorfru v Německu a roku 1993 byl navázán další styk s hasičským sborem dobrovolných a profesionálních hasičů z Berlína. Tato družba trvá do dnešních dnů .

A nyní nelze vzpomínku uzavřít jinak ,  než poděkovat všem, kteří pracovali dříve a pracují nyní na kterémkoliv úseku požární ochrany ať při akceschopnosti požární techniky , výstroje a výzbroje což je prvořadé , tak i těm obětavým funkcionářům , jež nám do dnešních dnů připravili to s čímž se lze právem dnes chlubit . Řádný aktivní člen je tím článkem , bez kterého by nic nebylo , neboť všichni jednou začínali a jen svou obětavou dobrovolnou prací byli vybráni , aby vedli sbor do dnešních dnů .

 

Go to top